Užitečná kráva

Pan Wilson byl předsedou místní charity, která ještě nikdy neobdržela dar od nejbohatšího právníka ve městě. Pan Wilson se pokusil obměkčit právníka po telefonu: „Pane doktore, podle našich informací jste jen minulý rok dosáhl zisku 600 000 dolarů, a přesto jste nevěnoval ani cent na charitativní činnost.”
Právník odpovídá: „Víte vy člověče, že moje matka umírá na těžkou nemoc, a účty za nemocniční péči několikrát převyšují její roční příjmy? Víte, že můj bratr, válečný veterán, je na vozíčku a slepý? Víte, že moje sestra přišla při nehodě o manžela a zůstala sama se třemi dětmi?”
„Ne, to jsem opravdu nevěděl.”
„No vidíte. A když nikomu z nich žádné peníze nedávám, proč bych proboha měl dávat vám?”

Jdou dva policajti po kolejích. Když už jdou dost dlouho, jeden unaveně poznamená: „To jsou ale dlouhé schody!”
Druhý na to: „Copak dlouhé, to by tak nevadilo, ale to zábradlí je moc nízko!”
První policajt se otočí a povídá: „Tak počkáme - támhle nám jede výtah!”

„Obžalovaný, jak víte přesně jména všech 200 lidí, které jste zavraždil?”
„Když ne jinde tak alespoň ve svých věcech mám rád pořádek, a tak jsem začal vraždit podle Zlatých stránek.”

„Vidím hovno!” vykřikl policajt a uklouzl.

„Všechno, co řeknete, může být použito proti vám!” upozorňuje zatýkaného policista.
„Tak to vám radši nebudu prozrazovat, že jsem poctivý občan.”

Chlubí se policajt přítelkyni: „Koupil jsem ti pomerančovou šťávu z koncentráku.”
„Ukaž,” koukne na to udiveně žena a rozčarovaně povídá: „Z koncentrátu, drahý, tady se píše: z koncentrátu!”

Jede policajt po silnici a čelně se srazí s protijedoucím autem. Vyskočí ze sešrotovaného služebního vozu a potěšeně zvolá: „Ještě nikdy jsem nebyl u bouračky takhle rychle!”

V odstavném pruhu stojí policejní vůz a policajt heverem sundává nepoškozené kolo. Zastaví tam dodávka. Řidič vykoukne z okénka, chvíli pozoruje policajta, pořádně si prohlédne neporušenou gumu a zaraženě se ptá: „Co se vám stalo?”
„Ale, luštil jsem křížovku a spletl jsem si jedno slovo. Tak to chci vygumovat!”

„Včera při baseballu jsem dostal dostal pecku do hlavy,” chlubí se sousedovi strážník.
„To je moc hezké. Jen škoda, že vám tam místo ní nedali mozek.”

Ptá se vězeň spoluvězně: „Jak jsi se sem dostal?”
„Ale, bral jsem mzdu za fingované podřízené a soudce mi nařídil, že si za ně musím vybrat i dovolenou!”